úterý 10. dubna 2018

Michal Viewegh v novém

Určitě jste všichni zaregistrovali, že Michal Viewegh vydal novou knihu. Popravdě, ono se o každé jeho nově vydané knize vždy tak nějak vědělo a mluvilo, ale zdálo se, že v posledních letech tento zájem mírně opadl. Kolem knihy Muž a žena je ale zase povyk několikanásobný. Spisovatel totiž vyměnit nakladatele a z Druhého města přesedlal k Ikaru. Navíc se v knižním světě rozšířila informace o tom, že se autorovi podařilo vymanit z výhradně tragického tónu svých posledních knih, a konečně napsal dvě svěží a vtipné novely. Byla jsem opravdu zvědavá, zda jsou tyhle šplechty pravdivé, tak jsem se do knihy pustila.



Myslím, že změna nakladatele byla výborný nápad a že si tím Michal Viewegh jedině pomohl. Jak víme, je to velmi plodný autor, jenž za těch 20 let, co publikuje, napsal hromadu knih v rozmanitých žánrech. Některé byly výborné, jiné minimálně zábavné a čtivé, jenže pak přišel ten velký životní zlom, který Viewegovu tvorbu logicky nemohl nepoznamenat. Osobně jsem se naposledy pustila do knihy Můj život po životě a po zkušenosti s touto knihou jsem se už po dalších titulech neodvážila sáhnout. Opravdu mi nepřišlo, že by mi ta kniha cokoli dala - ať už po stránce informační, umělecké nebo zábavné. Při podobném zabřednutí do něčeho, z čeho se spisovatel nemůže vymanit, je změna nakladatele, jenž by měl k autorově tvorbě jiný přístup, rozhodně dobrým impulzem. A tak vyšla začátkem dubna kniha s výraznou rudou obálkou (pod přebalem mnohem hezčí a decentnější, kdyby vás náhodou přebal štval) a s příslibem dvou novel nazvaná Muž a žena - jak už jméno napovídá, jedna má mužského hlavního hrdinu, druhou naopak vypráví žena. Ovšem ta není vůbec obyčejná - umí totiž číst myšlenky!

První novela Family Frost pojednává o muži ve středních letech. Tomu se během let podařilo splnit pracovní sen a stal se ve svém oboru poměrně úspěšným. Jenže se mu do cesty postavily určité překážky a úspěchy mu začaly proklouzávat mezi prsty. A tak se teď živí rozvozem mražených potravin. Ve volném čase pije s kamarády, stýká se se svou stárnoucí (velmi vtipně popsanou) matkou a dvěma dcerami z bývalého manželství, pokud má tu možnost. Zobrazení těchto vztahů matka - syn - dcery se autorovy opravdu povedlo. Velmi pozitivně mě taky překvapil začátek novely, který je opravdu vtipný a poutavý, o nějaké to rychlé ponoření do děje opravdu nemusíte mít strach. Konec mě naopak trošku zklamal, na můj vkus vyzněl uměle a zbytečně absurdně.

Druhá novela Čarodějka z Křemelky je zajímavější díky fantasknímu motivu telepatie. Vypráví ji Dominika, která je tímto "darem" postižena. Autor se tu pokusil vžít do role krásné a vnadné ženy, která opravdu umí číst myšlenky, a popsat, jaké problémy či výhody by sebou taková schopnost nevyhnutelně nesla. Novela se věnuje především jejím vztahům napříč dospíváním a mládím, ale i rodině a kariérním úspěchům. Nejde o reálné zachycení telepatie ve všech ohledech, text spíš nabádá k zamyšlení nad tím, jak je to vlastně kolikrát fajn, že ostatním do hlavy nevidíme.

V obou příbězích se znova setkáváme s typickými prvky Vieweghových knih. Samozřejmě tu jde v prvé řadě o vztahy, objevuje se tragikomika, stejný typ humoru, zase ty staré dobré vedlejší postavy, nápadně autobiografické prvky nebo přehnaně propíraná sexualita. Ale opravdu, nebojím se potvrdit, co se o knize říká: pověstná lehkost a vtipný tón jsou zpátky. I když si postavy zdaleka neprochází pouze veselými životními okamžiky, žádná krutá deprese či přehnané litování se je nestrhává. Jakoby se autor zase rozhlédl kolem sebe a nabral nový dech i inspiraci - nenimrá se už pouze v pocitech vyhořelého padesátníka. Především v první novele hrály určitou roli vulgarismy, které už mi popravdě trochu lezly na nervy, na ty se připravte. Vlastně se ale nakonec dočkaly odplaty. :-) 

Nečekejte žádnou vysokou a sofistikovanou literaturu, pouze příběhy ze života (více či méně reálné), nad kterými se pobavíte a odpočinete si. Pokud jste měli dřívějšího Viewegha rádi, určitě si novinku nenechte ujít. Na fotkách je neprodejná papebacková verze, kniha jinak vyšla v hezkém hardbacku - na oficiální podobu Muže a ženy se můžete mrknout na stránkách Knižního klubu. 

Žádné komentáře:

Okomentovat